Följande dialog är inspirerad av texten på sidan 16 i läroboken Za začétək.
Pétər: – Zdrávo! Kakó si?
Jánez: – Hvála, dôbro. Pa tí?
Pétər: – Túdi dôbro. Poznáš Natášo?
Natáša: – Zdrávo! Jáz səm Natáša.
Jánez: – Jáz pa Jánez. Si študêntka?
Natáša: – Já. Študíram medicíno. Pa tí?
Jánez: – Jáz študíram slovénščino.
Natáša: – Kot Pétər! Tí in Pétər študírata slovénščino.
Pétər: – Já, Jánez in jáz študírava slovénščino, Natáša pa govorí angléško in francósko.
Jánez: – Tó je dôbro. Túdi jáz govorím málo angléško.
Pétər: – Jáz se pa učím angléško.
Natáša: – Lepó! Pétər, kjé pa stanúješ?
Pétər: – Stanújem v céntru Ljubljáne. Imám lépo, májhno stanovánje.
Natáša: – A tí imáš stanovánje, Pétər?
Pétər: – To je stanovánje môje stáre máme. Ámpak ôna zdáj živí v Máriboru, v híši môje sêstre, jáz pa živím v Ljubljáni.
Jánez: – Ámpak stanovánje je májhno, in tám stanúje túdi Pétrova sestríčna Ána.
Natáša: – Káj pa déla tvôja sestríčna, Pétər?
Pétər: – Ána je túdi študêntka. Študíra psihologíjo.
Natáša: – Od kód je pa domá? Iz Máribora?
Pétər: – Nê, domá je iz Ízole.
Natáša: – Lepó! Ízola je lépo mésto na slovénski obáli.
Zdáj móram pa jáz domòv.
Pétər: – Túdi jáz móram domòv. Adíjo!
Natáša: – Sréčno!
Jánez: – Adíjo!
Imenújem se Jánez Kós.
Stár səm pétindvájset lét.
Sə́m študênt.
Živím v Ljubljáni.
Študíram medicíno.
Imám êno sêstro.
Stára je ênaindvájset lét.
Študíra angléščino v Máriboru.
Dôbro govorí angléško.
Jáz pa ne znám angléško.
Imám túdi dvá bráta.
Ên brát živí v Piránu in je zdravník.
V Piránu imá májhno híšo.
Imá žêno, êno májhno hčérko in dvá májhna sinôva.
Stár je pétintrídeset lét.
Žêna je stára dváintrídeset lét in je prevajáłka.
Prevája iz fínščine.
Drúgi brát živí v Ljubljáni in je natákar.
Stár je ósəmindvájset lét.
Imá lépo stanovánje.
V stanovánju živí sám.
Nove besede
pozná känner
slovénščina slovenska språket
francósko (på) franska
málo lite
lepó vackert, fint, bra
stára máma mormor, farmor
zdáj nu
sestríčna kvinnlig kusin
móra måste
domòv [domòw] hem
Komentarji
Verben har som sagt fler böjningsformer än de vi hittills träffat på. Här följer en uppställning över den fullständiga böjningen i presens.
(1 pers.sing.) jag -m
(2 pers.sing.) du -š
(3 pers.sing.) han, hon, den, det -Ø
(1 pers.plur.) vi -mo
(2 pers.plur.) ni -te
(3 pers.plur.) de -jo
(1 pers.dual.) vi två -va
(2 pers.dual.) ni två -ta
(3 pers.dual.) de två -ta
Man utgår alltså från formen i tredje person singular (han, hon, den, det), som utgör verbets stam, och lägger bara till personändelserna i presens. Endast verbet vara är oregelbundet.
(1 pers.sing.) jag -m
regelbundna: imám, živím, stanújem
oregelbundet: sə'm
(2 pers.sing.) du -š
regelbundna: imáš, živíš, stanúješ
oregelbundet: sí
(3 pers.sing.) han, hon -Ø
regelbundna: imá, živí, stanúje
oregelbundet: jê
(1 pers.plur.) vi -mo
regelbundna: imámo, živímo, stanújemo
oregelbundet: smô
(2 pers.plur.) ni -te
regelbundna: imáte, živíte, stanújete
oregelbundet: stê
(3 pers.plur.) den, det, de -jo
regelbundna: imájo, živíjo, stanújejo
oregelbundet: sô
(1 pers.dual.) vi två -va
regelbundna: imáva, živíva, stanújeva
oregelbundet: svá
(2 pers.dual.) ni två -ta
regelbundna: imáta, živíta, stanújeta
oregelbundet: stá
(3 pers.dual.) de två -ta
regelbundna: imáta, živíta, stanújeta
oregelbundet: stá
Inga kommentarer:
Skicka en kommentar